Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bez obilovin, bez bolesti

Peter Osborne

 

„Dny tradiční medicíny jsou pomalu sečteny. Každý člověk je biochemicky jedinečný. Úlohou lékaře funkční medicíny je identifikovat původ zdravotního problému a léčit jej místo pouhého tlumení příznaků léky.“

 

Doktor Peter Osborne je světovou špičkou v oblasti funkční medicíny. Na rozdíl od klasické medicíny, která se soustředí na mírnění příznaků nemoci, když už propukne, si funkční medicína klade za cíl nemocím předcházet. bez-obilovin--bez-bolesti.jpgKlíčem k tomu je dokonalé poznání pacienta, komplexní anamnéza a hlavně změna způsobu života.

 

Obezita a autoimunitní choroby (např. celiakie, revmatoidní artritida, diabetes mellitus 1. typu) jsou strašákem moderní společnosti, podlamují naše zdraví a náklady s nimi spojené se pohybují v miliardách. Podle autora je hlavním viníkem lepek. Ne však lepek v onom úzkém pojetí, jak se s ním často setkáváme (tedy protein obsažený v pšenici, žitu a ječmenu), ale ohromná skupina stovek bílkovin (lepků), které se vyskytují ve všech obilovinách a pseudoobilovinách. Každá z těchto bílkovin může u pacientů s geneticky danou citlivostí na lepek vyvolat širokou škálu zdravotních potíží, od bolestí kloubů přes únavu až po psychické poruchy. Velmi podobnou reakci mohou vyvolat i mléčné bílkoviny, protože jsou strukturně podobné těm obilným. Dalšími problematickými potravinami, které často zhoršují zdravotní stav, jsou všechny luštěniny včetně soji a arašídů. Kromě potravin má na naše zdraví vliv i celá řada dalších faktorů – skryté toxiny v prostředí, které nás obklopuje, pohyb, sluneční záření.

 

Zajímavými pojmy, které Osborne zavádí, jsou bezlepkový šok a obilné břicho. Tradiční "bezlepková" dieta podporuje konzumaci zpracovaných balených potravin, které obsahují obiloviny, jako jsou jáhly, kukuřice, rýže nebo čirok. Dále jsou v balených potravinách obsaženy pesticidy, těžké kovy, přidané cukry, konzervační látky. Po vysazení čtyř základních lepkových obilovin nastává u pacientů úleva, ale po zavedení "bezlepkových" zpracovaných výrobků se často potíže vrátí – tělo začíná reagovat na bílkoviny z dalších obilovin (bezlepkový šok). Navíc jsou zpracované potraviny plné cukrů, škrobu a nezdravých tuků, což často vede k nechtěnému nabírání hmotnosti (obilné břicho).

 

Na základě mnohaletých zkušeností a svých poznatků sestavil dr. Osborne plán změny životního stylu, kterým úspěšně „vyléčil“ stovky Američanů. Hlavním pilířem je bezobilná strava, jejímž základem jsou maso a vejce zvířat krmených trávou (ne obilovinami!), zelenina (s výjimkou lilkovité), ovoce a v omezené míře ořechy a semena. Přidává i doplňky stravy, multivitamín, trávicí enzymy, probiotika a další. Celý program doplňuje snížení množství toxinů (používání skleněných nádob místo plastových, filtrace vody, používání přírodních čisticích prostředků), pohyb a dostatek spánku.

 

Co mě zaujalo

  • Celiakie se v USA vyskytuje u cca 1 ze 133 lidí, neceliakální intolerance lepku (NCGS) postihuje asi 20 až 30 % obyvatel USA.
  • Léky proti bolesti jsou nejprodávanějšími léčivy, ať už volně prodejnými, nebo na předpis.
  • Bílkoviny gluteomorfin v obilovinách a kasomorfin v mléčných výrobcích poskytují dočasnou úlevu od bolesti (jsou strukturně podobné opiátům, což vysvětluje návykovost obilovin a mléčných výrobků).
  • Proč nejsou obiloviny ve stravě vhodné: vyšší přísun kalorií, málo živin (hlavně rafinovaná zrna), špatný poměr omega-3 a omega-6 (které jsou zánětlivé!).
  • Dnešní děti budou kvůli obezitě a zdravotním problémům s ní spojeným první generací s očekávanou délkou života nižší, než mají jejich rodiče.
  • Zánět je normální a nepřetržitý proces, kterým tělo opravuje poškozené tkáně. Nová tkáň neustále nahrazuje tkáň starou. Pokud budeme záněty považovat za negativa a blokovat jejich přirozenou funkci například léky proti bolesti, zasažené tkáně se nikdy neobnoví. V takovém případě se tělo nikdy nedokáže zcela zotavit a poškozená tkáň je i nadále náchylná k chronickému zánětu.

 

Co se mi na knížce líbí

Knížka je psaná čtivě, vychází z mnohaletých zkušeností autora a ze stovek odborných článků, které autor cituje.

 

Co se mi na knížce nelíbí

Výrazná orientace na americký trh. Obecně „americké“ pojetí a nadmíra optimismu – vše je možné, zázraky konáme na počkání.

 

Závěrem

Knížka je obsahově podobná dvěma dalším knihám, které jsem v posledních letech četla: Život bez pšenice od W. R. Davise a Řešení hladiny krevního cukru od M. Hymana. Všechny tyto tři knížky mají společného jmenovatele, kterým je funkční medicína a léčba příčin onemocnění raději než potlačování symptomů, a to hlavně změnou stravy a životního stylu. Dr. Osborne a jeho přístup mi sedí o trochu víc než místy až fanatický dr. Davis. Se všemi třemi lékaři souhlasím v tom, že změna stravování a životního stylu může pomoct téměř každému. Jako dlouholetý vegan ale nesouhlasím s konzumací masa od rána do večera. Dr. Osborne v úvodních kapitolách sice píše, že jeho program je možné přizpůsobit i veganské dietě, ale dál se touto možností už nezabývá a upřímně si to umím jen těžko představit, když vyřadí z jídelníčku všechny luštěniny a značně omezí ořechy a semena. I jako vegan jsem si v knížce našla řadu zajímavých pasáží a rozhodně nelituji toho, že jsem si ji přečetla.

Pro zájemce ještě přidávám odkazy na dvě již zmiňované knížky s podobnou tematikou:
Život bez pšenice
Řešení hladiny krevního cukru

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář