Jdi na obsah Jdi na menu
 


Radost ze zdravých dětí

Mudr. Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán

 

Radost ze zdravých dětí od autorské dvojice Strnadelová-Zerzán seznamuje čtenáře se základy makrobiotiky, radost-ze-zdravych-deti.jpgaplikovanými na výživu dětí. Částečně navazuje na Radost z jídla, se kterou autoři sklidili velký úspěch.

 

První část knihy se věnuje základním principům makrobiotiky a v podstatě shrnuje všechno, o čem pojednávala Radost z jídla. Dovídáme se, jak se promítají protikladné síly jin a jang do naší stravy, které potraviny jsou jinové a které jangové, jak jejich charakter prohloubit nebo naopak zeslabit rozdílnou tepelnou úpravou a jak správně potraviny kombinovat. Kapitola Strava v denních biorytmech se zabývá jednotlivými denními jídly, ideální dobou, kdy jíst, a vhodným složením snídaně, oběda i večeře. Následuje kapitola Strava v ročních biorytmech, ve které se dovíte, proč je dobré stravovat se v souladu s ročními obdobími, například zvýšit příjem syrové zeleniny a ochlazující kukuřice v létě a naopak vařené zeleniny a zahřívající pohanky v zimě.

 

Druhá část knihy se zabývá jednotlivými etapami ve vývoji dětí, od početí až po dospělost. Velká pozornost je věnována tomu, kdy zařazovat do jídelníčku jednotlivé potraviny (zeleninu, ovoce, lepek, sojové výrobky…). Důraz je kladen nejen na určité potraviny, ale i na různé konzistence potravy a chutě. Do makrobiotického konceptu zcela zapadají léty ozkoušené pravdy a poznatky, například že by děti měly dostávat převážně tekutější stravu, kaše a omáčky, a že je pro ně důležitá sladká chuť. Té se dá podle makrobiotiky dosáhnout přirozeně za pomoci ovoce a není vůbec nutné dávat dětem nezdravé sladkosti. Zajímavá je kapitola o nemocech a alergiích a o tom, jak je léčit přírodními prostředky. Tato kapitola je doplněna řadou receptů na nejrůznější obklady, zábaly a koupele.

 

Poslední část knihy tvoří recepty. Na rozdíl od Radosti z jídla, kde bylo uvedeno jen několik málo ilustračních receptů, je tato knížka opravdu studnicí, ze které je možné čerpat inspiraci prakticky neustále. Moc se mi líbí například recepty na jáhlovo-batátovou kaši, vločkové knedlíky s kysaným zelím a uzeným tofu, fazolové karbanátky nebo korpus na buchtu z vařeného obilí a pohankové mouky. Jediná kapitola, která mě nijak neoslovila, je s recepty na vánoční cukroví. Ve všech receptech figuruje špaldová mouka, vejce, sladěnka a ztužený palmový tuk. S tvrzením, že toto je skutečně zdravé cukroví, opravdu nesouhlasím, určitě se dají najít zdravější varianty.

 

Co se mi na knížce líbí

- knížka rozhodně není určena jen pro rodiče malých dětí, uvedené principy jsou vhodné pro všechny

- recepty jsou hodně rozmanité, zahrnují omáčky, knedlíky, aspiky, karbanátky, buchty i poháry a rozhodně neukazují makrobiotiky jako „ty, kdo jedí jen obilí a fazole“

- v receptech jsem objevila i pro mě překvapivé suroviny, které bych u makrobiotiků nečekala, např. kokosový krém, olivy, batáty, v některých i vejce a ryby

 

Co se mi na knížce nelíbí

- téměř ve všech receptech se opakují stále stejné suroviny, jako např. umeocet, sojová omáčka, miso pasta, kysané zelí

- některé suroviny rozhodně nepovažuji za zdravé a raději bych se jim vyhnula; jedná se například o palmový tuk, burizony, cornflakes, rýžové chlebíčky, škrob na zahušťování

- v řadě receptů figuruje sojové mléko – až po přečtení několika receptů jsem pochopila, že se jedná o práškový sojový nápoj (Zajíc, Sojamilk, Topnatur), ale nikde to není napsané. Jinak si neumím vysvětlit časté přidávání 2 lžic sojového mléka do jídla pro čtyři osoby; tekuté mléko by se v tom množství zcela ztratilo.

- v samostatné příloze jsou uvedeny fotky několika makrobiotických jídel. Nicméně fotky jsou podle mého názoru dost nezdařené, je vidět, že jsou focené amatérem doma těsně před jídlem. Myslím, že v dnešní době plné krásných kuchařek s krásnými obrázky by si i tyto fotografie zasloužily trochu víc péče, aby na jídlo dostal čtenář chuť už při pouhém pohledu.

- názvy quinola, parabolizovaná rýže, fazole azuki se v češtině nepoužívají, přikláněla bych se k názvům quinoa, rýže parboiled a fazole adzuki, které každý zná

- ani knihám se nedá věřit. Ne se všemi tvrzeními souhlasím, místy jsou v knize vyloženě chyby. Autoři například tvrdí, že celiakie je alergie na lepek, ale jsou to dvě různá onemocnění. Chyba je také u počtu chromozomů, kterých má člověk 23 párů, nikoliv 32, jak se píše v knize. 

- nesouhlasím s tvrzením, že oves obsahuje lepek. Oves obsahuje avenin, který je příbuzný lepku, ale ne všichni celiaci na něj reagují.

 

Závěrem

Celkově se mi knížka líbí víc než Radost z jídla. Je dobře strukturovaná a přehledná a kromě nezbytné teorie obsahuje i mnohem víc receptů, o které je možné se opřít. Navíc není jen o dětech a dětské stravě, minimálně dvě třetiny obsahu platí pro všechny.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Chromozomy

(Jitka, 18. 1. 2016 14:26)

Dobrý den,
děkuji za skvělé stránky a spoustu inspirujících receptů!

Jen si prosím opravte - člověk má v těle 23 párů chromozomů.

Přeji hezké dny!
Jitka

Re: Chromozomy

(Petra, 18. 1. 2016 14:31)

Dobrý den,
moc děkuji, přepsala jsem se. Hned chybu opravím.
I Vám hezké zimní dny,
Petra