Bez obilovin, bez bolesti

Peter Osborne

 

„Dny tradiční medicíny jsou pomalu sečteny. Každý člověk je biochemicky jedinečný. Úlohou lékaře funkční medicíny je identifikovat původ zdravotního problému a léčit jej místo pouhého tlumení příznaků léky.“

 

Doktor Peter Osborne je světovou špičkou v oblasti funkční medicíny. Na rozdíl od klasické medicíny, která se soustředí na mírnění příznaků nemoci, když už propukne, si funkční medicína klade za cíl nemocím předcházet. bez-obilovin--bez-bolesti.jpgKlíčem k tomu je dokonalé poznání pacienta, komplexní anamnéza a hlavně změna způsobu života.

 

Obezita a autoimunitní choroby (např. celiakie, revmatoidní artritida, diabetes mellitus 1. typu) jsou strašákem moderní společnosti, podlamují naše zdraví a náklady s nimi spojené se pohybují v miliardách. Podle autora je hlavním viníkem lepek. Ne však lepek v onom úzkém pojetí, jak se s ním často setkáváme (tedy protein obsažený v pšenici, žitu a ječmenu), ale ohromná skupina stovek bílkovin (lepků), které se vyskytují ve všech obilovinách a pseudoobilovinách. Každá z těchto bílkovin může u pacientů s geneticky danou citlivostí na lepek vyvolat širokou škálu zdravotních potíží, od bolestí kloubů přes únavu až po psychické poruchy. Velmi podobnou reakci mohou vyvolat i mléčné bílkoviny, protože jsou strukturně podobné těm obilným. Dalšími problematickými potravinami, které často zhoršují zdravotní stav, jsou všechny luštěniny včetně soji a arašídů. Kromě potravin má na naše zdraví vliv i celá řada dalších faktorů – skryté toxiny v prostředí, které nás obklopuje, pohyb, sluneční záření.

 

Zajímavými pojmy, které Osborne zavádí, jsou bezlepkový šok a obilné břicho. Tradiční "bezlepková" dieta podporuje konzumaci zpracovaných balených potravin, které obsahují obiloviny, jako jsou jáhly, kukuřice, rýže nebo čirok. Dále jsou v balených potravinách obsaženy pesticidy, těžké kovy, přidané cukry, konzervační látky. Po vysazení čtyř základních lepkových obilovin nastává u pacientů úleva, ale po zavedení "bezlepkových" zpracovaných výrobků se často potíže vrátí – tělo začíná reagovat na bílkoviny z dalších obilovin (bezlepkový šok). Navíc jsou zpracované potraviny plné cukrů, škrobu a nezdravých tuků, což často vede k nechtěnému nabírání hmotnosti (obilné břicho).

 

Na základě mnohaletých zkušeností a svých poznatků sestavil dr. Osborne plán změny životního stylu, kterým úspěšně „vyléčil“ stovky Američanů. Hlavním pilířem je bezobilná strava, jejímž základem jsou maso a vejce zvířat krmených trávou (ne obilovinami!), zelenina (s výjimkou lilkovité), ovoce a v omezené míře ořechy a semena. Přidává i doplňky stravy, multivitamín, trávicí enzymy, probiotika a další. Celý program doplňuje snížení množství toxinů (používání skleněných nádob místo plastových, filtrace vody, používání přírodních čisticích prostředků), pohyb a dostatek spánku.

 

Co mě zaujalo

  • Celiakie se v USA vyskytuje u cca 1 ze 133 lidí, neceliakální intolerance lepku (NCGS) postihuje asi 20 až 30 % obyvatel USA.
  • Léky proti bolesti jsou nejprodávanějšími léčivy, ať už volně prodejnými, nebo na předpis.
  • Bílkoviny gluteomorfin v obilovinách a kasomorfin v mléčných výrobcích poskytují dočasnou úlevu od bolesti (jsou strukturně podobné opiátům, což vysvětluje návykovost obilovin a mléčných výrobků).
  • Proč nejsou obiloviny ve stravě vhodné: vyšší přísun kalorií, málo živin (hlavně rafinovaná zrna), špatný poměr omega-3 a omega-6 (které jsou zánětlivé!).
  • Dnešní děti budou kvůli obezitě a zdravotním problémům s ní spojeným první generací s očekávanou délkou života nižší, než mají jejich rodiče.
  • Zánět je normální a nepřetržitý proces, kterým tělo opravuje poškozené tkáně. Nová tkáň neustále nahrazuje tkáň starou. Pokud budeme záněty považovat za negativa a blokovat jejich přirozenou funkci například léky proti bolesti, zasažené tkáně se nikdy neobnoví. V takovém případě se tělo nikdy nedokáže zcela zotavit a poškozená tkáň je i nadále náchylná k chronickému zánětu.

 

Co se mi na knížce líbí

Knížka je psaná čtivě, vychází z mnohaletých zkušeností autora a ze stovek odborných článků, které autor cituje.

 

Co se mi na knížce nelíbí

Výrazná orientace na americký trh. Obecně „americké“ pojetí a nadmíra optimismu – vše je možné, zázraky konáme na počkání.

 

Závěrem

Knížka je obsahově podobná dvěma dalším knihám, které jsem v posledních letech četla: Život bez pšenice od W. R. Davise a Řešení hladiny krevního cukru od M. Hymana. Všechny tyto tři knížky mají společného jmenovatele, kterým je funkční medicína a léčba příčin onemocnění raději než potlačování symptomů, a to hlavně změnou stravy a životního stylu. Dr. Osborne a jeho přístup mi sedí o trochu víc než místy až fanatický dr. Davis. Se všemi třemi lékaři souhlasím v tom, že změna stravování a životního stylu může pomoct téměř každému. Jako dlouholetý vegan ale nesouhlasím s konzumací masa od rána do večera. Dr. Osborne v úvodních kapitolách sice píše, že jeho program je možné přizpůsobit i veganské dietě, ale dál se touto možností už nezabývá a upřímně si to umím jen těžko představit, když vyřadí z jídelníčku všechny luštěniny a značně omezí ořechy a semena. I jako vegan jsem si v knížce našla řadu zajímavých pasáží a rozhodně nelituji toho, že jsem si ji přečetla.

Pro zájemce ještě přidávám odkazy na dvě již zmiňované knížky s podobnou tematikou:
Život bez pšenice
Řešení hladiny krevního cukru

 
Jak se vám líbil příspěvek?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.