Úvod
Atopický ekzém je kožní onemocnění, jehož projevem je vyrážka a nepříjemně suchá svědící kůže. Již dávno bylo prokázáno, že původ tohoto onemocnění je v autoimunitě. Často se pojí se sennou rýmou, alergiemi či potravinovými intolerancemi. I když je tato vazba poměrně známá, jen málo lékařů (zatím) na potravinové intolerance věří, a tudíž jsou ochotni je s atopickým ekzémem spojovat. Přitom léčba by pak byla mnohem jednodušší, vyřazením netolerovaných potravin se ekzém může zlepšit již za několik málo týdnů. Podobnou zkušenost má i kamarádka Kája. Nabídla se, že své postřehy popíše, a třeba tak pomůže ostatním, kteří s atopickým ekzémem bojují.
Kájin příběh
Atopický ekzém je neuvěřitelně otravné onemocnění. Obvykle se na jeho vzniku podílí více faktorů, z nichž jen některé lze ovlivnit. Pokud jste se progooglovali až na tyto stránky, znamená to, že už s ekzémem nějaký pátek bojujete, navštívili jste několik lékařů, zkusili různé metody léčby, ale kromě kortikoidů, kterými si lze pomoct, když je nejhůř, vlastně nic pořádně nezabralo. Zde bych chtěla popsat, jak s ekzémem válčím já a třeba někoho inspiruji.
Nakonec jsem se odhodlala a vyzkoušela test na potravinové intolerance. Moc jsem tomu nevěřila, moje alergoložka je k testům IgG protilátek skeptická, ale žádný další nápad jsem už neměla. Vyšla mi intolerance na mléko, vejce, pšenici, arašídy (sbohem, mé milované arašídové máslo) a para ořechy. Ještě jsem vyloučila jablka a veškeré ořechy, kvůli pravé alergii. Nasadila jsem dietu a po 14 dnech začínalo být zřejmé, že dieta zabírá. Po šesti týdnech ekzém z větší části vymizel, na zbývajících ložiscích lze velmi dobře sledovat, jak ekzém ovlivňuje počasí i dietní chyby a věřím, že se mi je během pár měsíců podaří úplně zahojit. Protože se ukázalo, že dieta zohledňující potravinové intolerance má v mém případě smysl, nechala jsem si udělat ještě podrobné testy v Thomayerově nemocnici, výsledky budu mít bohužel až v lednu. Pokud dojde k úplnému zahojení a regeneraci kůže, zkusím opět zařadit intolerované potraviny do jídelníčku a budu sledovat, co se bude dít.
Ekzém je ale multifaktoriální záležitost a to, že držím dietu, která zabírá, neznamená, že se můžu přestat pravidelně promazávat, nenosit rukavice při mytí nádobí a hodinu se sprchovat horkou vodou. Je vždycky dobré ekzém potlačovat více prostředky, jen tak lze zvýšit naději na úspěch.
Faktory, které mohou ovlivňovat stav atopického ekzému:
- Jako první vrstvu na kůži nosit bavlněné oblečení (někdy lze i tzv. funkční prádlo, i když je to umělina)
- Při praní prádlo důkladně vymáchat (já peru normálním pracím práškem a nepoužívám aviváž, takže místo „avivážování“ se prádlo ještě jednou vymáchá)
- Pravidelně luxovat, větrat a vyhýbat se prašnému a zakouřenému prostředí
- Nepoužívat běžná mýdla, na práci s čisticími prostředky vždy používat rukavice (já mám jedny v koupelně a dvoje v kuchyni – na nádobí a na škábání zeleniny)
- Nesprchovat se příliš dlouho a příliš horkou vodou, zkusit koupele s olejem, nebo solí (používám Živou sůl, dvakrát týdně si poležet ve vaně je skvělý relax a kůži to také prospívá)
- Mazat, mazat, mazat! (na promazávání v současné době používám mléko Leciderm a k němu zkouším i další značky, docela dobrý mi přišel Cannabiox a Exomega, Atoderm mě úplně nenadchl)
- Kortikoidy používat jen jako záchrannou brzdu, podle doporučení lékaře, aby se omezily nežádoucí účinky. Lze zkusit i imunomodulační léčbu (indikuje kožní lékař), mně ale nepomohla
- Nechat si udělat testy na alergie a zvážit i možnost tzv. zkřížené alergie
- Maximálně odbourat stres a mít dostatek spánku (stres je bohužel častý spouštěč ekzému, ale málokdy to funguje tak, že by po odeznění stresu ekzém sám zmizel. Většinou to dopadne tak, že původní stres zmizí, ekzém zůstane a pak se člověk začne stesovat přímo tím ekzémem, je to takový začarovaný kruh)
- Ekzém se může zhoršovat v zimě (vliv chladu) i v létě (vliv horka, zapocení, slunce)
- Pokud nic nezabírá, zkusit popřemýšlet o potravinové intoleranci.
- Pokud testy prokáží intoleranci na naše oblíbené a často konzumované potraviny, nepropadat trudomyslnosti a začít experimentovat s tím, co jíst můžeme. Jídlo je jedna z největších životních radostí a to, že si o Vánocích nemůžu dát kapra se salátem (vejce, mléko, pšenice), ještě neznamená, že budu chroupat suchary a smutně koukat na ostatní, jak se cpou. Část kapra uděláme klasicky a část upeču se zeleninou a všichni budou spokojení. Stejně tak není důvod, abych přestala chodit s kamarádkami do hospody. Jen prostě nepůjdeme do pizzerie 😀
Autorka: Kája
