Jdi na obsah Jdi na menu
 


Potravinové alergie a intolerance

Poslední aktualizace: 13.4.2019

 

Alergická reakce

Alergická reakce je nepřiměřená reakce organismu na určité látky. Při setkání s původcem alergie tělo produkuje protilátky IgE. Alergické reakce na potraviny se mohou značně lišit v závažnosti, přičemž některé z nich mohou být i smrtelné. Nejtypičtějšími příznaky jsou vyrážka, ekzém, otoky jazyka, nevolnost, rýma. Reakce na setkání s alergenem se obvykle projeví do několika minut. Podle odhadů se potravinová alergie vyskytuje u 1–5 % populace. Mezi nejčastější případy patří potravinové alergie na arašídy, ořechy (mandle a para ořechy), vejce, mléko, ryby a korýše. Potravinové alergie se nejčastěji vyskytují u malých dětí. Kolem třetího roku dítěti z velké části dozrává imunitní systém a některé alergie se mohou zlepšit či zcela vymizet. U citlivých jedinců však mohou přetrvávat po celý život.

 

Intolerance

Také potravinová intolerance vzniká v důsledku tvorby protilátek proti určitým potravinám, není však způsobena tvorbou protilátek IgE, ale nejprve IgA a následně IgG. Při potravinové intoleranci je reakce organismu pomalejší, příznaky se často projevují o několik hodin až dní později. Příznaků provázejících potravinovou intoleranci je celá řada a liší se případ od případu. Mezi nejčastější patří poruchy trávení (zácpa, průjem, nadýmání), dermatologické problémy (akné, atopický ekzém, lupénka), poruchy psychiky (deprese, únava, hyperaktivita u dětí), kloubní onemocnění (artritidy, otoky kloubů), bolesti hlavy, problémy s váhou, zánětlivá onemocnění střev. Výskyt potravinové intolerance je poměrně častý - odhaduje se, že jí trpí až 45 % obyvatel.

 

S čím si neplést potravinové intolerance způsobené IgG protilátkami

Laktózová intolerance

Laktózová intolerance je částečná nebo úplná neschopnost trávicího traktu zpracovávat mléčný cukr (laktózu). Příčinou je nedostatek enzymu laktáza, který laktózu štěpí. Střevo se snaží nerozštěpenou laktózu naředit a začne do něho pronikat velké množství vody, což se projeví průjmem. Nerozštěpená a nevstřebaná laktóza se pak dostává do dalších částí zažívacího traktu, kde ji přítomné bakterie začnou kvasit.

Četnost laktózové intolerance významně stoupá s věkem: zatímco u malých dětí bývá vzácná, ve vyšším věku jí trpí značná část populace. Odhaduje se, že laktózovou intolerancí trpí každý třetí obyvatel planety. Zajímavé je, že v evropské populaci se vyskytuje jen u přibližně pěti procent lidí, ale u jiných ras to může činit až devadesát procent.

Na rozdíl od alergie na bílkoviny kravského mléka (ABKM), kdy organismus tvoří specifické protilátky proti těmto bílkovinám, je tedy laktózová intolerance enzymatickou poruchou. V lékárně je možné zakoupit enzym laktázu a brát ho jako doplněk při jídle. Nicméně všeho s mírou, pokud víte, že trpíte intolerancí laktózy, raději si jídla s jejím vysokým obsahem odpusťte. Na trhu je k dispozici poměrně široký sortiment bezlaktózových výrobků, v nichž je laktóza enzymaticky rozštěpená. Nízký obsah laktózy mají také tvrdé sýry a zakysané mléčné výrobky. V důsledku působení mléčných bakterií v zakysaných (fermentovaných) mléčných výrobcích dochází ke snížení laktózy o 20 až 30 %. Při výrobě sýrů dochází k přesunu 96–98 % laktózy do syrovátky a zbývající laktóza je odbouraná fermentací. Obsah laktózy v tvrdých sýrech je tedy téměř nulový.

 

Celiakie
Celiakie je autoimunitní onemocnění tenkého střeva, které je citlivé na směs bílkovin zvanou lepek (gluten). Lidé nemocní celiakií vytvářejí protilátky proti některým enzymům (tkáňové transglutamináze) a bílkovinám obsaženým v lepku (gliadin). Tyto protilátky pak napadají buňky tenkého střeva a ničí celou mikrostrukturu střevní stěny (klky a mikroklky). Dochází k poruše vstřebávání živin. Pacienti bývají slabí, výrazně hubnou a trpí častými průjmy. Dalšími průvodními jevy jsou chudokrevnost, řídnutí kostí, padání vlasů, kožní problémy. Mezi přidružené choroby patří diabetes mellitus I. typu, Duhringova dermatitida, onemocnění štítné žlázy a neplodnost. Výskyt celiakie v různých zemích značně kolísá (osobně se však domnívám, že je to spíš otázka diagnostiky; věřím, že celoplošný screening by ukázal zcela odlišná a mnohem vyšší čísla). Celosvětový průměr se odhaduje na 1:3 000. Udává se, že 90–95 % celiaků však není dagnostikováno.

Celiakii lze diagnostikovat z krve stanovením protilátek k tkáňové transglutamináze (tTGA), endomysiu (EmA) a gliadinu (AGA). V případě pozitivního nálezu je nezbytné podstoupit enterobiopsii, při níž je nemocnému odebrán malý vzorek tenkého střeva.

Více o celiakii si můžete přečíst zde.

 

Jak zjistit, zda trpíte potravinovou intolerancí

Eliminační dieta
Eliminační dieta spočívá ve striktním vynechání podezřelé potraviny nebo základních alergenů (lepek, mléko, vejce, ořechy, mořské plody) po dobu tří až osmi týdnů. Během této doby by měly vymizet nebo se zeslabit příznaky. Následně jsou alergeny znovu zaváděny do jídelníčku, po jednom a v dostatečných časových odstupech (minimálně tři až pět dní), a sleduje se reakce organismu, zda se příznaky vrátí, případně jak jsou intenzivní.

 

Krevní testy
Krevní testy u nás bohužel nejsou hrazeny žádnou pojišťovnou. Ač se jedná o velkou investici v řádu několika tisíc korun, rozhodně ji doporučuji, protože je to investice do našeho zdraví.

Testy potravinových intolerancí zprostředkovává např. paní Eva Kocurková na portálu Potravinové intolerance. Nabízí několik balíčků, např. atopický ekzém (108 potravin za 8 500 Kč), průjem (90 potravin za 6 550 Kč) nebo zánět v těle (216 potravin za 10 600 Kč). Výhodou jsou odběrová místa po celé republice (laboratoře EUC a SYNLAB).

Další možnost testování potravinových intolerancí je ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Krči. Nabízejí testy na 108 potravin (7 900 Kč), 216 potravin (10 900 Kč) a 272 potravin (13 600 Kč). Zajímavou možností je i test 90 vegetariánských potravin (6 000 Kč).

Lucie Beveláqua z Centra správné výživy zajišťuje nejen testy potravinových intolerancí, ale v ceně balíčku má i následné konzultace. Základní test 35 potravin stojí 6 990 Kč, 90 potravin 9 990 Kč a 232 potravin 12 990 Kč. Dále nabízí možnost testování histaminové a fruktózové intolerance.

Centrum klinické imunologie taktéž nabízí testování potravinových intolerancí. Mají moc pěkné www stránky a na nich mj. výborný článek o potravinových intolerancích. Testy na 20 druhů potravin zde stojí 6 000 Kč a "více než 200" potravin 18 500 Kč.

Další možností, kde si nechat udělat testy potravinových intolerancí, je Anti-aging klinika. Ta u nás s testováním začínala a dodnes patří mezi nejdražší. Testování 200 potravin vyjde na 22 000 Kč.

Test potravinových intolerancí Food Detective býval samodiagnostický, tj. zakoupili jste si balíček se vším potřebným a test provedli sami doma. V polovině roku 2018 došlo k profesionalizaci testu, kdy si pomocí zakoupené sady odeberete vzorek krve, ten pak podle instrukcí odešlete poštou na zadanou adresu a test zpracují a vyhodnotí profesionálové. Cena balíčku je 3 000 Kč a zahrnuje test 59 potravin. Nové jsou i testy Food Print 120 (120 potravin, 8 690 Kč), Food Print vegetarian (120 vegetariánských potravin, 8 200 Kč) a Food Print 220+ (10 419 Kč).

 

Vlastní postřehy

  • Výsledky testů potravinové intolerance je třeba brát trochu s rezervou. Může se stát, že test neukáže žádnou reakci na potravinu, o které víte, že vám „nesedí“ nebo že na ni máte klasickou alergii (IgE). Naopak vám může vyjít silná reakce na potravinu, která vám ale nevadí a žádné potíže po ní nemáte (u mě např. ananas). V tom případě ji můžete zařadit alespoň do rotační diety a dopřát si ji např. jednou za dva měsíce.
  • Na každou intolerovanou potravinu můžete reagovat jinak. Já například po nechtěné kontaminaci mlékem dostanu do půl hodiny silný průjem a křeče. Po kontaminaci lepkem přichází reakce za delší dobu (i několik hodin), pociťuji tlačení a bolesti břicha, ale bez průjmu.
  • Velmi mile mě překvapil test Food Detective, který jsme dělaly mamince. Ukázal silnou reakci na pšenici, slabší na mléko, vejce, droždí a další potraviny. Vše následně potvrdily i „velké“ krevní testy dělané ve Fakultní Thomayerově nemocnici v pražské Krči.

 

Další čtení

Odborný článek o onemocněních souvisejících s trávením lepku (anglicky) zde.
Článek o potravinových intolerancích z Centra klinické imunologie (česky) zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: intolerance

(Petra, 3. 7. 2013 18:49)

Dobrý den Veroniko,
stejnou otázku si klade řada lidí včetně mě. Informace na internetu se různí, někde píší, že po cca půl roce od vysazení dané potraviny protilátky vymizí a můžeme je znovu zařadit, jinde argumentují, že dietní omezení už nám zůstane navždy. Zkoušela jsem se ptát několika odborníků a ti se shodují i s mým osobním názorem, že dieta by se měla držet celoživotně. Hladiny protilátek sice po nějaké době klesnou, ale po setkání se s danou potravinou se opět velmi rychle zvýší a tělo se dostane do podobné situace, v jaké byl před nasazením diety.
Držím palce, ať se s dietou brzy sžijete a je Vám lépe.
Petra

Re: Re: intolerance

(Veronika, 4. 7. 2013 9:03)

moc děkuji za odpoved,je pravda že když jsem jedla dva roky makrobioticky tak mi bylo nejlíp,pak jsem to začala flákat a problémy se vrátily .hold si to budu muset srovnat v hlavě a smířit se s tím,mějte se veronika