Mark Hyman
Skvělá knížka, která rozhodně není určena jen pro diabetiky a kterou by si měl přečíst každý, kdo se zajímá o zdravou stravu a zdravý životní styl
Když se mi dostala do ruky knížka Řešení hladiny krevního cukru, brala jsem ji jen jako zpestření mezi těmi všemi knihami o bezlepkové a zdravé stravě. Navíc máme diabetes diagnostikovaný v rodině, tak proč si o tomto tématu nepřečíst něco víc, že? Už prvních několik stránek stačilo k tomu, abych zjistila, že mi knížka mluví z duše. Ve zkratce: Chcete si udržet vyrovnanou hladinu krevního cukru a kromě toho se vyhnout se návalům hladu, snížit krevní tlak, srovnat hladinu cholesterolu a zhubnout? Potom zapomeňte na fastfood a veškeré vysoce průmyslově upravené potraviny, začněte sami vařit, zařaďte zdravé tuky, bílkoviny a spousty zeleniny, hýbejte se a buďte duševně v pohodě. Jak jednoduché, že? Pokud ne, knížka vám na více jak 350 stránkách podá podrobný návod, jak s tím vším začít.
„Zaměříme-li se na budování zdraví spíše než na léčbu nemoci, nemoc se o sebe často postará sama“
Americký lékař Mark Hyman je opravdu špičkou ve svém oboru. Na rozdíl od většiny lékařů, kteří léčí štítnou žlázu, artrózu nebo vyrážku, se zabývá funkční medicínou, která se na tělo dívá jako na celek a také ho jako celek léčí. Podle autora stačí pouhá změna stravování a životního stylu k tomu, aby se tělo uzdravilo a řada chronických nemocí odešla bez zásahu léků a lékařů. To, že je dr. Hyman se svým přístupem úspěšný, potvrzuje i fakt, že je nositelem řady ocenění, podílí se na doporučeních vlády týkající se výživy a patří mezi nejprodávanější autory literatury o zdravé stravě.
„Strava bohatá na kalorie a chudá na živiny z nás udělala národ překrmených, ale přitom podvyživených lidí“
Teď již ke knížce samotné. Je rozdělena do šesti kapitol, a to Pochopení soudobého moru, Sedm kroků k léčbě diabezity, Řešení krevního cukru: Příprava, Šestitýdenní akční plán, Získejte zpět své zdraví a Jídelní plán a recepty pro řešení hladiny krevního cukru. V samém úvodu autor vysvětluje pojem diabezita, což je současná epidemie obezity a diabetu 2. typu. Postihuje přes 1,7 miliardy lidí na celém světě a způsobuje více úmrtí než jakákoli infekční choroba. Přitom řešení je jednoduché, stačí se soustředit na sedm základních kroků, jak vysvětluje ve druhé kapitole: zlepšit své stravování, upravit hladiny hormonů, odbourat zánět, zlepšit trávení a uzdravit střeva, detoxikovat organismus, zrychlit svůj metabolismus a zklidnit mysl. Třetí kapitola je věnovaná přípravné fázi před započetím vlastního programu. Příprava trvá dva týdny a má pomoct běžně se stravujícímu člověku překonat určité překážky na začátku a pomalu si zvykat na nový režim. Hlavními cíli této fáze je dát si drogové prázdniny (vynechat cukry, výrobky z mouky, kofein, alkohol a nikotin) a mediální hladovku (osekat čas u televize a počítače a věnovat ho sobě, vaření, nakupování, pohybu, odpočinku).
Po čtrnácti dnech tohoto základního režimu přichází vlastní šestitýdenní program, kdy se jednotlivé změny do stravy a životního stylu zařazují pomalu a systematicky, týden po týdnu. První týden se vše točí kolem základů výživy, přeci jen nějakou dobu trvá, než běžně se stravující člověk přijde na to, co svačit, odkud získávat bílkoviny a po čem sáhnout namísto chipsů nebo čokoládové tyčinky. Druhý týden je ve znamení doplňků výživy. Tady jsem trochu na vážkách, do jaké míry s autorem souhlasím. Doporučuje totiž opravdu velké množství doplňků, od multivitamínu a multiminerálu, rybího oleje, kyseliny alfa-lipoové, přes speciální vlákninu PGX, až po proteinový prášek a probiotika. Další dávku doplňků doporučuje pacientům s těžším stupněm diabezity, ti by podle něj měli zařadit také akácii, chmel, pískavici, výtažek ze semen hořkého melounu, výtažek z listů moruše a další. Ve třetím týdnu je třeba začít odbourávat stres a relaxovat (Je třeba naučit se zmáčknout tlačítko „pauza“). Čtvrtý týden se přidají sportovní aktivity (Pohyb je pravděpodobně tím nejmocnějším lékem), pátý týden detoxikace a šestý týden úprava programu na míru (což s sebou přináší zavedení dalších a dalších doplňků stravy).
Následující kapitola nese poetický název Další krok – Buďte zdraví do konce života. Poté, co se člověk zvládne prokousat poměrně drsným šestitýdenním programem (drsným pro ty, kdo se dosud živili ve fastfoodech, bistrech a maximálně si občas „uvařili“ instantní večeři), stačí dál skládat své jídlo podle principu 50-25-25 (50 % zeleniny, 25 % libových bílkovin, 25 % celozrnných obilovin). Otázkou zůstává vyloučení nebo opětovné zavedení lepku a mléčných výrobků. Autor sám doporučuje tyto skupiny potravin doživotně vyřadit, ale současně uznává, že pokud jejich opětovné zavedení nepřinese žádné zdravotní obtíže, není zásadně proti.
Velký důraz je kladen na vytvoření komunity, která poskytuje podporu v těžkých chvílích a směřuje člověka dál, ať už se jedná o komunitu virtuální (například na facebooku) nebo skutečnou, složenou například z kolegů v práci nebo členů širší rodiny. Dr. Hyman tvrdí, že člověk je tvor společenský a komunita má zásadní vliv na úspěch celého programu. V tomto ohledu si nejsem zcela jistá, u nás asi nejsme tak zvyklí na nejrůznější spolky jako Američané, takže bych se bez podpůrné skupiny docela dobře obešla.
Závěrečná, šestá kapitola přináší jídelní plán a recepty na první dva týdny programu. Dál už by měl být každý schopný pokračovat sám a držet se jen daných pravidel sestavování jednotlivých jídel. Snídaně jsou založené na proteinech, vejcích, tofu nebo koktejlech s proteinovým práškem. Svačiny pokryjí ořechy, semínka a ovoce. Obědy a večeře jsou vařené, připravované z čerstvé zeleniny, bezlepkových celozrnných obilnin a zdroje bílkovin, masa, luštěnin nebo tofu. Líbí se mi, že ač sám masožravec, nezrazuje dr. Hyman své pacienty od vegetariánství nebo veganství a jen klade důraz na pečlivé doplňování bílkovin a dalších živin. Každý recept obsahuje propočítané nutriční hodnoty a udává počet porcí. Ty se mi zdají trochu nevyvážené, některé jsou opravdu maličké a měla bych po nich do hodiny hlad, jiné mi přijdou tak akorát, aby se člověk zasytil, ale nepřejedl. Co si tedy podle dr. Hymana můžete uvařit? Mě zaujala např. Pomazánka z mandlového másla s medem, Hustá polévka z červené čočky, Pilaf z divoké rýže s pekanovými ořechy a goji nebo Květákovo-jáhlová kaše.
Úplný závěr knížky tvoří 20 stran citací odborných prací, které dokládají, že knížka nebyla slepená na koleni podle hesla „jedna paní povídala“, ale opírá se o nejnovější vědecké poznatky.
Knihu vydalo nakladatelství Anag. Do češtiny ji přeložila Petra Polsen a až na několik málo výjimek se mi překlad líbil a pěkně četl.
Co se mi na knížce líbí
– neřeší jen hladinu cukru jako takovou, ale nabízí spíše celistvý pohled na problematiku stravování
– poznámky redakce uvádějící české souvislosti
– množství citací a odborných poznatků
– autor neodsuzuje vegany, i když sám bílkoviny z masa a vajec upřednostňuje
Co se mi na knížce nelíbí
– autor doporučuje spousty potravinových doplňků
– velký důraz na komunitu
Další postřehy
– knížka je psána z pohledu Američana, takže veškeré statistiky a uváděná čísla se vztahují na USA, ale to rozhodně nebrání přenesení základních principů do Evropy nebo kamkoli jinam na světě
– autor uvádí příběhy svých pacientů, a to tak, aby jimi dokreslil daný problém a vysvětlil, jak v tom případně postupoval a co pacientovi pomohlo (ne vždy stačí změnit stravu, důležitá je psychika, střevní mikroflóra, detoxikace…)
– v úvodní části je celá řada dotazníků, díky kterým si čtenář ověří, na co se má zaměřit především
Zajímavosti a statistiky
- Obézní obyvatelé stojí americký zdravotnický systém o 40 % víc než občané s normální váhou
- V letech 1983-2008 se počet lidí trpících diabetem zvýšil z 35 milionů na 240 milionů (7x)
- Obezita ubere člověku 9 let života
- Průměrný energetický příjem z nápojů slazených cukrem je 175 kcal/den. Tyto kalorie jsou přijímány navíc ke kaloriím z pevné stravy a průměrnému člověku přidají 9 kg ročně
- Více než 90 % dětí a dospívajících v USA pije denně limonády
- Průměrný Američan stráví před obrazovkou, většinou televizní, 9.5 hod denně
- Průměrné dítě vidí ročně okolo 10 000 reklam na nezdravé jídlo (ve Švédsku, Norsku a Británii je reklama cílená na děti zakázaná)
- Střevo obsahuje 500 druhů bakterií, které tvoří 1.5 kg naší hmotnosti; v našem těle je 100x víc bakteriální DNA než lidské
- Město New York a většina evropských zemí zakázaly používání trans-tuků
- Průměrný Američan stráví více času sledováním vaření v televizi než vařením vlastnoručním
- Kvalita je mnohem důležitější než množství: Američané utratí za jídlo méně než 10 % příjmů, Evropané asi 20 % (z čehož se dá usuzovat, že jedí alespoň o trochu kvalitněji a zdravěji)
- Průměrná sladká voda z řek a jezer obsahuje přes 38 kontaminantů
- Kosmetika: heslo „pokud byste to nesnědli, neaplikujte to ani na kůži“
- V roce 1900 byla mimo domov snědena 2 % všech jídel, v r. 2010 už 50 %
- Jeden z 5 Američanů snídá u McDonalds
- Každý den je na celém světě vypita jedna miliarda plechovek Coca-Coly
- V USA chtějí zavést daň z cukru na slazené nápoje, která by byla opravdu vysoká – 13 Kč na litr
Závěrem
Knížka se mi moc líbila, patří mezi nejlepší, které jsem v poslední době četla. Určitě bych ji doporučila nejen diabetikům, ale naprosto všem čtenářům, kteří se zajímají o vyváženou stravu.
